Vzpomínky

Karel Plíhal

1:VlD#astní krví slunce kreslí nBma skla oken krajinky,
Cmodevšad se na zem snesly Butahané vzpomínky,
D#otvírám jim do předsíně, zBmouvají si botičky,
hnCmed se ženou do kuchyně nBa slaninu s vajíčky.
R:Každá mCmá jméno hG#olky, se kterBou jsem někdy chD#odil,
každá znCmá všechna přG#ání, co jsem zBa ta léta mD#ěl,
každá vCmí, kdy jsem pG#omáhal a kdBy jsem zase škD#odil,
každá z nCmich je tou lG#áskou s velkým BeL.
2:Než se nají, tak jim stelu ve své noční košili,
snad si je moc pouštím k tělu, ale kam by chodily,
vykoupané, nakrmené jdou si se mnou povídat,
dokud nás čas nezažene jít se řádně nasnídat.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:15:20.864+00:00
Výsledky hledání: